Zájmové spolky: Zahrádkáři

DOMŮ > 

Spolek zahrádkářů funguje už více než 50 let.

Spolek doberských zahrádkářů je zájmovou organizací, na jejíž činnost obec přispívá. Založen byl roku 1957 v hostinci u Langrů. Za více než 50 let se ve spolku vystřídaly desítky členů, vyměnilo se několik předsedů a kronikářů (tou současnou je paní Landová) a především se členové zúčastnili nespočet výstav, výletů a více než stovky zájezdů za krásami naší vlasti. Mezi ty každoroční patří výstava Zahrada Čech v Litoměřicích. Dnes spolek čítá 55 členů. Ačkoli je většina z nich starší 70 let, nebrání jim to v aktivní účasti na akcích, které pořádají. Pravidelně také svolávají členskou schůzi. I letos se chystá výroční parádní schůze s programem, tombolou a občerstvením a taktéž vánoční posezení s hudbou a významnou osobností. Velký úspěch pak mají jejich výstavy ovoce a zeleniny a drobných výtvorů členů i občanů Velké Dobré. V roce 2009 zahrádkáři uspořádali výstavu výpěstků a výrobků, kterou zhlédlo 250 návštěvníků! Taktéž navštívili Mnichovo Hradiště, pivovar Svijany, zámek Sychrov či koncert v pražské Lucerně a na Vánoce poseděli se sokolníkem Janem Markem, loni se vydali do Františkových Lázní, uspořádali výstavu kalendářů, divadlo U hasičů a na Vánoce přivítali harmonikáře a také kronikáře obce.

Členem spolku se může stát kdokoli, stačí zaplatit roční poplatek 50 Kč a účastnit se schůzí. Pro bližší informace kontaktujte předsedkyni spolku pí. Doskočilovou na tel. 721 861 689.

 

Původ jména obce

Jméno obce vzniklo pravděpodobně z přídavného jména dobrá, k němuž bylo obvykle doplňováno slovo voda. Podle záznamů uvedených v knize "Místní jména v Čechách" od Dr. A. Profouse jsou prvotně zmínky o jedné Dobré. První písemné zprávy o dvou obcích pocházejí z přelomu 14. a 15. století. Označení obcí jako Dolejší Dobré a Hořejší Dobré se objevuje v dokumentu z roku 1544. Ke sloučení obou vesnic došlo v roce 1935 pod jménem Velká Dobrá.

Počet domů a obyvatel

Osídlování obce Velká Dobrá trvalo několik století. V roce 1548 měla Malá Dobrá celkem 8 osadníků a Velká Dobrá 9 osadníků, krčmu a vápenici. Po roce 1648 měla Velká Dobrá 14 gruntů, z nich bylo po třicetileté válce 6 pustých. Postupně se počet domů i obyvatel zvyšoval. K nárůstu přispěl i rozvoj hornictví a hutnictví v Kladně. V průmyslové výrobě byla zaměstnána převážná část obyvatelstva. Řada lidí se zabývala také zemědělstvím. Toto se také projevilo v symbolech obce.  

                 

    

 

  

VD-2013

 

VD-Jaro-leto-2012