Historie: Historické zajímavosti obce

DOMŮ > 

Stavební památky


 Na území Velké a Malé Dobré byly dvě středověké tvrze. Tvrz ve Velké Dobré vznikla koncem 15. století. V roce 1700 prý zřídil v tvrzi Jaroslav Florián Švihovský domácí kapli. V dalších letech byla tvrz přestavěna na sýpku. Její hlavní část je dnes součástí bývalé budovy polesí, zbývající část byla zbourána a později zde byla postavena základní škola.  

Tvrz v Malé Dobré patří mezi nejstarší stavby v obci.  Tvořilo ji několik budov sestavených do čtverce a tvořících velký dvůr. Hlavní obytná budova byla dvoupatrová. Součástí tvrze byly sýpky, stáje atd. Postupně v dalších letech byla tvrz přestavována pro potřeby velkostatku a později jednotného zemědělského družstva.

Roku 1765 byla postavena kaplička Nalezení svatého Kříže.  Roku 1816 byla zbořena a přestavěna do nynější podoby. Vysvěcena byla roku 1817.  

Socha sv. Jana Nepomuckého na podstavci  z roku 1753 stávala ve Velké Dobré na návsi před školou. V roce 1957 byla odstraněna. V letech 1969 – 1970 byla zrestaurována a umístěna vedle kaple Nalezení sv. Kříže nad rybníkem.  

Obecní úřad ve Velké Dobré zakoupil v roce 1892 pozemek se zbořeništěm hospody Čáslavských (č.p. 17 na náměstí Komenského) za 1 800 zlatých. V letech 1892 – 1893 zde vystavěl nákladem 23 000 zlatých školní budovu.  Škola byla slavnostně otevřena 3.září 1893. A slouží do současné doby, nyní pro žáky 1. – 5. ročníku základní školy. Jednopatrová budova má šest učeben, tělocvičnu, ředitelnu, sborovnu a kabinety. Děti mohou využívat i přilehlou zahradu.

Sokolská jednota ve Velké Dobré zakoupila v roce 1927 od pana Najmana z Kladna nemovitost č.p. 36 se stodolou a přilehlým pozemkem. Dům i stodola byly značně zchátralé. Obě budovy sokolové opravili a využívali. Dům byl určen pro bydlení a stodola byla přestavěna na sokolskou tělocvičnu  , která byla slavnostně otevřena v červnu 1928 u příležitosti veřejného cvičení Sokola. V roce 1930 v ní bylo zřízeno kino, které bylo v provozu až do konce roku 1966. Potom opět začala sloužit jako tělocvična. Přes velké úsilí TJ Sokol Velká Dobrá a dílčí opravy (střecha, podlaha, plynofikace objektu a zavedení ústředního topení) budova chátrala a sportovci neměli prostředky na zásadní rekonstrukci objektu. Proto v roce 2002 využili nabídky obecního úřadu k odprodeji. Zastupitelstvo obce získalo státní dotaci a 12.1.2004 byla slavnostně otevřena nová hala včetně venkovních moderních sportovišť.

Budova Obecního úřadu  Velká Dobrá byla postavena svépomocí občanů v průběhu let 1946 – 1948, což dokládá pamětní deska na průčelí budovy – „Pílí a svorností všeho občanstva 1948“. Jednopatrová budova stojí na Karlovarské ulici v blízkosti náměstí Komenského. Je prostorná, má dostatek místností pro úřední jednání a svatební síň. Do budovy je umístěn i poštovní úřad, ordinace lékaře pro dospělé, ordinace dětské lékařky, kadeřnictví a kosmetický salón.

 

Kulturní dům je v Malé Dobré v blízkosti ulic Karlovarské a Berounské. Pamětní deska nese nápis : „Vybudováno svépomocí občanů v letech 1964 – 1966“. V přízemí je restaurace, prostorný výčep, kuchyň, salonek a velký sál, určený pro taneční zábavy, přednášky a další kulturní podniky. V prvním patře je zřízena vinárna, ve které jsou pořádány různé porady i diskotéky pro mládež. V sousedství kulturního domu jsou dvě fotbalová hřiště (starší z nich bylo rekonstruováno v r. 1971, nové včetně osvětlení a závlahového systému vybudovala TJ Sokol Velká Dobrá v r. 2004. Zde hraje a trénuje místní fotbalový klub FC Čechie Velká Dobrá). Součástí areálu je dětské hřiště.

Mateřská škola je umístěna ve Školní ulici naproti obecnímu úřadu. Jednopatrová budova  byla postavena svépomocí během čtyř let a slavnostně otevřena 20. prosince 1978. V přízemí je kuchyň a jídelna, v patře učebna, ložnice a kabinety. V suterénu se nachází keramická dílna a fittnes centrum pro sportovce.  

V okolí obce bylo devět rybníků, které byly postupně rušeny, zůstal jen jeden u kapličky.

 

Původ jména obce

Jméno obce vzniklo pravděpodobně z přídavného jména dobrá, k němuž bylo obvykle doplňováno slovo voda. Podle záznamů uvedených v knize "Místní jména v Čechách" od Dr. A. Profouse jsou prvotně zmínky o jedné Dobré. První písemné zprávy o dvou obcích pocházejí z přelomu 14. a 15. století. Označení obcí jako Dolejší Dobré a Hořejší Dobré se objevuje v dokumentu z roku 1544. Ke sloučení obou vesnic došlo v roce 1935 pod jménem Velká Dobrá.

Počet domů a obyvatel

Osídlování obce Velká Dobrá trvalo několik století. V roce 1548 měla Malá Dobrá celkem 8 osadníků a Velká Dobrá 9 osadníků, krčmu a vápenici. Po roce 1648 měla Velká Dobrá 14 gruntů, z nich bylo po třicetileté válce 6 pustých. Postupně se počet domů i obyvatel zvyšoval. K nárůstu přispěl i rozvoj hornictví a hutnictví v Kladně. V průmyslové výrobě byla zaměstnána převážná část obyvatelstva. Řada lidí se zabývala také zemědělstvím. Toto se také projevilo v symbolech obce.  

                      

 

  

VD-2013

 

VD-Jaro-leto-2012