Historie: Archeologické nálezy

DOMŮ > 

Archeologové ve Velké Dobré: kuriózní nález v drenážních rýhách

Nalezeny artefakty z období okolo 400 000 let před naším letopočtem

Oblast středních Čech je starou sídlištní komorou, což přeloženo do neodborného jazyka znamená, že je lidmi pravidelně osídlovaná už od nejhlubšího zemědělského pravěku. Zjednodušeně se za zemědělský pravěk v Čechách považuje období od neolitu po příchod prvních Slovanů, tedy v datech zhruba od 7. tisíciletí před Kristem po 7. století po Kristu. Středočeské hvozdy se tak pyšní skutečně starým osídlením.

Už to by pravděpodobně na vychloubání stačilo, jenomže archeologové nedávno zjistili, že se kolem Velké Dobré nacházejí doklady o osídlení mnohem starším, než je zemědělský pravěk! A nemluví o žádném malém čísle, osídlení okolí buližníkových kamýků Farunky a Horky je totiž staré několik stovek tisíc let.

Střední Čechy jsou poslední dobou stále bedlivěji pozorovány také paleolitiky – odborníky na období nezemědělského pravěku. Datačně ohraničit paleolit není úplně jednoduché, protože jej na rozdíl od mladších období nemůžeme vymezovat pouze v rámci České republiky. Musíme ho chápat v rozmezí tzv. starého světa – tedy Afriky, Evropy a Asie (chcete-li Eurasie). Na druhou stranu pro potřeby tohoto článku by mohlo postačovat tvrzení, že dosud nejstarší doklady o přítomnosti paleolitického člověka v Čechách sahají k 1,87 mil. let a pocházejí z Berouna ze záchranného výzkumu doc. Jana Fridricha, zakladatele české paleolitické školy. Spodní hranici našeho paleolitu pak hledejme v počátcích zemědělského pravěku.

Archeologické rejdy s úžasnými objevy provádějí paleolitikové momentálně především na Kladensku, protože jak to zatím vypadá, Kladensko je pro paleolitiky hotovým rájem. Popravdě řečeno, není to úplná náhoda. Lovci-sběrači, jak podle způsobu získávání obživy souhrnně nazýváme paleolitické obyvatele, totiž velmi rádi vyhledávali právě buližníkové kamýky, černé vystupující skalky, které jim často skýtaly útočiště a potřebnou surovinu k výrobě kamenných štípaných nástrojů. A právě pás buližníkových kamýků se na geologické mapě Čech táhne od Mladé Boleslavi až po Plzeň, jenom v okolí Velké Dobré se nacházejí tři – Farunka, Horka a Kožová hora, a kolem všech tří se také podařilo objevit paleolitické osídlení.

 

Výzkum ve Velké Dobré ukázal překvapivé skutečnosti

Poslední objevenou lokalitou je Velká Dobrá. Archeologický výzkum zde byl zahájen na přelomu měsíců května a června letošního roku a jeho výsledky ukázaly archeologům překvapivé skutečnosti. Jako každá stavba na území České republiky, vyžádalo si i vybudování nových stavebních parcel na jihovýchodě Velké Dobré provedení záchranného archeologického výzkumu. Skrývka ornice pod chystanou novou komunikací totiž odhalila přítomnost paleolitických lovců-sběračů. V podorničí se nacházelo velké množství kamenné štípané industrie vyrobené převážně z křemenných valounků. Nakonec jsme získali početnou kolekci asi 4 000 artefaktů, které jsme datačně zařadili do období mladší fáze starého paleolitu. V řeči čísel jde o období okolo 400 000 let před naším letopočtem.

 

V Dobré žil člověk heidelberský a ještě starší člověk předchůdce

V té době tak ve Velké Dobré žil člověk, který nese název Homo heidelbergensis, tedy člověk heidelberský. Tento lidský druh byl poprvé popsán na základě nálezu čelisti z německého Maueru u Heidelbergu, proto se mu také říká člověk heidelberský. O člověku heidelberském víme asi tolik, že průměrná výška ženy se pohybovala okolo 157 cm, váha potom okolo 51 kg, ženy člověka heidelberského tak vážily průměrně to, co váží dnešní hollywoodské herečky. Muži dosahovali výšky kolem 175 cm a vážili asi 62 kg. Šlo o vysoké šlachovité lovce-sběrače, ne nepodobné nám.

Jenomže to nebyl jediný lidský druh, který v okolí Velké Dobré žil. Když půjdeme ještě dále do minulosti, zjistíme, že zdejší osídlení je ještě starší, a to až tři čtvrtě milionu let! První doklady o tom pocházejí z výzkumu při stavbě rychlostní komunikace R6, který zde v roce 1999 prováděli pracovníci Archeologického ústavu Akademie věd Praha, v.v.i. Podařilo se jim objevit naleziště, na němž zanechal své stopy tzv. člověk předchůdce, Homo antecessor, objevený před několika lety ve španělském pohoří Atapuerca, shodou okolností také při stavbě dopravního spojení, tentokrát železničního.

Dnes archeologové vědí, že právě člověk předchůdce měl po Čechách síť táborů, které pravidelně navštěvoval. Tak například zimním táborem byly Přezletice, nacházející se u buližníkového kamýku (vidíte, zase buližníky) Zlatý kopec. Dalším z táborů byl ten v blízkosti kopce Horka. Nevíme přesně, kde se nacházel, protože Jan Fridrich a Ivana Fridrichová-Sýkorová z archeologického ústavu neměli stejné štěstí jako v Přezleticích, které se nacházejí přesně tam, kde je člověk opustil, a tento tábor takříkajíc „sjel“ vlivem působení různých přírodních podmínek (tzv. postedepozičních procesů) z kopce pod kopec.

 

Stopy vedou ještě do hlubší historie

I po člověku předchůdci se ve Velké Dobré podařilo najít stopy. I když poněkud kuriózní. Skrývka jižního ramene komunikace totiž mimo jiné obnažila také staré zavlažovací drenážky, které si na poli vytvořil před nedávnou dobou poctivý hospodář. Dva žlábky dlouhé přibližně tři a dva metry mají zhruba lichoběžníkový průřez a jsou vysypány množstvím černého kamene, který měl za úkol regulovat vlhkost půdy a odvádět vodu. Správně tušíte, že oním černým kamenem je i tentokrát buližník, však se ho pod Farunkou něco válí. Jenomže aktivní hospodář nevyskládal do drenážek jenom obyčejné buližníkové valouny a suť, při hledání vhodných kamenů se mu podařilo nasbírat i poměrně velkou „kolekci“ kamenných štípaných nástrojů, které před tři čtvrtě miliony lety vyrobil právě člověk předchůdce.

Archeologie při svém zkoumání často naráží na různé podivnosti. Velkodoberské drenážky plné paleolitické industrie rozhodně patří k jedné z nich. Koneckonců o tom píše i říjnové vydání časopisu History Revue.

 

Kateřina Semrádová,

archeoložka České společnosti archeologické, o.p.s.

vedoucí výzkumu ve Velké Dobré

www.csarcheologicka.eu

 

Původ jména obce

Jméno obce vzniklo pravděpodobně z přídavného jména dobrá, k němuž bylo obvykle doplňováno slovo voda. Podle záznamů uvedených v knize "Místní jména v Čechách" od Dr. A. Profouse jsou prvotně zmínky o jedné Dobré. První písemné zprávy o dvou obcích pocházejí z přelomu 14. a 15. století. Označení obcí jako Dolejší Dobré a Hořejší Dobré se objevuje v dokumentu z roku 1544. Ke sloučení obou vesnic došlo v roce 1935 pod jménem Velká Dobrá.

Počet domů a obyvatel

Osídlování obce Velká Dobrá trvalo několik století. V roce 1548 měla Malá Dobrá celkem 8 osadníků a Velká Dobrá 9 osadníků, krčmu a vápenici. Po roce 1648 měla Velká Dobrá 14 gruntů, z nich bylo po třicetileté válce 6 pustých. Postupně se počet domů i obyvatel zvyšoval. K nárůstu přispěl i rozvoj hornictví a hutnictví v Kladně. V průmyslové výrobě byla zaměstnána převážná část obyvatelstva. Řada lidí se zabývala také zemědělstvím. Toto se také projevilo v symbolech obce.  

                      

 

  

VD-2013

 

VD-Jaro-leto-2012