Historie

DOMŮ > 

Dějiny obce

U Velké Dobré je možno nalézt tzv. suky tvrdých buližníků, které vystupují na povrch a jsou pozůstatkem moře, kterým bylo Kladensko ve starohorách zatopeno.

Okolí obce bylo osídleno už v pravěku. Mohylové pohřebiště v lese zvaném Hora patří k významným lokalitám mohylové kultury ze střední doby bronzové ze 13. – 11. století před naším letopočtem. Pohřebiště se nachází severozápadně od kapličky. Celkem zde bylo objeveno 64 mohyl (z toho prozkoumáno 41).

První informace o výkopech amatérské skupiny (místní hajný a lesní adjunktové) jsou z roku 1890. Ve výzkumu pokračoval prof. dr. Ladislav Píč z Národního muzea v Praze, který prozkoumal 19 mohyl, a Josef Szombathy z vídeňského muzea (17 mohyl). Nálezy z mohylového pohřebiště jsou uloženy v obou muzeích.

Mohyly je možno zařadit k vyspělému stupni mohylové kultury ze střední a mladší doby bronzové. Pohřbívalo se zde i v době halštatské a v raném středověku, kdy byly do stávajících mohyl zapuštěny ostatky dodatečně. Pohřby byly kostrové a žárové.

Pohřebiště má oválný půdorys o rozměrech 500 x 300 metrů. Mohyly ze střední doby bronzové mají průměr většinou 8 – 14 m, výšku 0,3 – 2 m, mladobronzové jsou menší (průměr 3 – 8 m, výška 0,43 – 2 m).

Z 41 prokopaných mohyl obsahovalo nálezy 25, a to keramiku a bronzové předměty (šperky, nádoba, zbraně, pilka). V dodatečných pohřbech bylo objeveno železné kopí a skleněný korál.

 Na největší mohyle byl postaven pomník připomínající archeologický výzkum.

Při kopáí kladenského vodovodu poblíž Velké Dobré v září 1932 objevil prof. Žofka z kladenské reálky v hloubce 1,5, metru pruh popelovité hmoty a úlomky hliněných nádob. Bylo odkryto sídliště lidí mohylové kultury se základy obdélníkových chat (rozměrů 4 x 3 metry, situovaných od východu k západu s ohništěm vyhloubeným na severní straně), dále úlomky nádob, pazourkový nožík a brousek. Vzhledem k tomu, že nebyly nalezeny kosterní pozůstatky, se dá usuzovat, že mrtví byli pohřbíváni na pohřebišti v Hoře.

První zmínky o Dobré jsou ze 14. století a jsou spojené se jmény zemanů z Dobré. Byly zde vsi s názvy Velká (Hořejší) Dobrá, Malá (Dolejší) Dobrá a Pustá Dobrá. Tyto obce byly již ve středověku majetkově spojeny. V průběhu doby patřily obce či jejich části různým majitelům.

Mezi nejstarší známé majitele patří např. Zdislav z Dobré, místopísař zemský (1320 – 1356), Vladykové z Braškova (konec 14. stol.), podkomoří Zikmund Huller z Orlíka. Roku 1412 odkoupil část Velké Dobré Jan Kladenský z Kladna a roku 1419 část Malé Dobré Zdeněk Kladenský z Kladna, po nich zdědili území roku 1543 Žďárští ze Žďáru. Když zemřel poslední mužský potomek tohoto rodu, získala roku 1688 část majetku hraběnka Polyxena ze Štemberka, jejíž syn Jaroslav Florián Švihovský z Ryzmberka roku 1705 panství prodal Karlu Jáchymu Bredovi (příslušníku cizí pobělohorské šlechty). Roku 1732 ho za 954 166 zlatých koupila velkovévodkyně A. M. Toskánská. Roku 1741 přešlo panství na vévody bavorské (vnuky velkovévodkyně Toskánské), roku 1805 na rod habsburský a roku 1847 bylo přiděleno k soukromým statkům císařským. V roce 1918 přejala správu císařského majetku Československá republika. Část Malé Dobré (pravděpodobně zájezdní krčma) a dvě usedlosti Velké Dobré patřily Bořitům z Martinic a byly součástí smečenského panství až do zrušení poddanství.

V době třicetileté války byly ve Velké Dobré zpustošeny tři usedlosti a v Malé Dobré šest.

V roce 1935 došlo ke sloučení Malé a Velké Dobré.

 

Původ jména obce

Jméno obce vzniklo pravděpodobně z přídavného jména dobrá, k němuž bylo obvykle doplňováno slovo voda. Podle záznamů uvedených v knize "Místní jména v Čechách" od Dr. A. Profouse jsou prvotně zmínky o jedné Dobré. První písemné zprávy o dvou obcích pocházejí z přelomu 14. a 15. století. Označení obcí jako Dolejší Dobré a Hořejší Dobré se objevuje v dokumentu z roku 1544. Ke sloučení obou vesnic došlo v roce 1935 pod jménem Velká Dobrá.

Počet domů a obyvatel

Osídlování obce Velká Dobrá trvalo několik století. V roce 1548 měla Malá Dobrá celkem 8 osadníků a Velká Dobrá 9 osadníků, krčmu a vápenici. Po roce 1648 měla Velká Dobrá 14 gruntů, z nich bylo po třicetileté válce 6 pustých. Postupně se počet domů i obyvatel zvyšoval. K nárůstu přispěl i rozvoj hornictví a hutnictví v Kladně. V průmyslové výrobě byla zaměstnána převážná část obyvatelstva. Řada lidí se zabývala také zemědělstvím. Toto se také projevilo v symbolech obce.  

                      

 

  

VD-2013

 

VD-Jaro-leto-2012